Rota K, 38. pěší pluk, 2. pěší divize

Donald Morrison se narodil ve Stoughtonu, ve státě Wisconsin v roce 1926. V dětství chodil do základní školy Brick Church ve Walworth County. V březnu 1935 se jeho rodina přestěhovala do okrsku Sharon, kde žili na statku. Když v roce 1944 vystudoval Donald střední školu v Darienu, chtěl hned vstoupit do námořnictva, ale neprošel fyzickými testy. Donaldův otec tenkrát synovi řekl, že pokud by chtěl opravdu vstoupit do námořnictva, tak by musel opustit hospodářství a najít si práci ve městě, protože odvodní komise nebude brát zemědělce kvůli jejich významu pro válečné úsilí. Poslechl otcovu radu a našel si práci ve městě, poté byl okamžitě vybrán odvodní komisí. Když se hlásil do služby, byl každý třetí muž přijat do námořnictva.Bohužel ale Donald to štěstí neměl a 21. srpna 1944 skládá přísahu jako člen armádní pěchoty. Vstoupil do ní v Milwaukee ve státě Wisconsin.

Vlakem odjíždí do Fort Sheridan, stát Illinois, a odtuď dále pokračuje do Camp Wheeler blízko Maconu ve státě Georgia. Byly to celkem čtyři dny cesty vlakem. Okamžitě po příjezdu vstupuje do standardního 16-týdenního kurzu základního výcviku. V té době probíhala právě bitva v Ardenách a ztráty spojenců byly velké. Z tohoto důvodu byl proto Donaldův kurz základního výcviku zkrácen o dva týdny, aby byly stavy pěchoty v Evropě rychleji doplněny. Po dokončení výcviku dostává Donald na čtyři dny dovolenou a tak se rozhodl, že poletí na návštěvu domů. Bylo to poprvé, co letěl letadlem a byl to tehdy pro něj nezapomenutelný zážitek. Vzpomíná, že tehdy na teploměru bylo 20°C pod nulou, když letadlo dosedlo v Chicago.

Po návratu z krátké dovolené se Donald Morrison hlásil ve Fort Meade, stát Maryland, a byl poslán do Camp Miles Standish v Massachusetts. 8. ledna 1945 vyplouvá z Bostonu do Evropy na palubě bývalého parníku Ile de France, který byl přestavěn pro vojenské účely. Parník bezpečně dorazil do přístavu ve Skotsku 17. ledna 1945.

Vojáci byli ubytovaní po celé délce ostrova, den a půl cesty vlakem do přístavu Southampton na jihu Anglie. V Anglii se zdržel jen jednu noc a poté byl poslán přes Anglický kanál do Le Havre ve Francii. Odtud byly náhradní jednotky naloženy do náklaďáků a odjížděly do Belgie. Donald se v Belgii konečně dočkal přiřazení k jednotce. Byla tehdy velká zima, všude kolem byl hluboký sníh, když se Donald hlásil na velitelství roty K, 38. pěšího regimentu, 2. pěší divize.

Nezůstal však u své roty dlouho. Donald říká: “Byl jsem v rotě K jen pár dní, když jsem dostal příušnice a byl jsem poslán do nemocnice. V nemocnici bylo zjištěno, že jsem měl také omrzliny nohou. Nějaký čas trvalo, než jsem byl poslán zpátky ke své rotě. Ale nebyl jsem zpět ani 48 hodin a už jsem šel k zemi zas. Šel jsem na nástup nemocných s 40 stupňovou horečkou, a tak mě poslali zpátky do nemocnice. Měl jsem spálu a trvalo další 3 týdny než jsem se uzdravil a mohl se vrátit zpátky k rotě K. Tentokrát jsem se vrátil, abych už u roty K zůstal až do konce války.“

V rotě K už zůstal až do konce války v Evropě, avšak 23. března byl ještě v Německu lehce zraněn. Rota K právě útočila západně od Koblence, pohybovala se v kopcích rovnoběžně s Rýnem, když se dostala pod palbu německé “osmaosmdesátky.” Granát dopadl v blízkosti Donalda a střepiny ho zasáhly. Upadl do bezvědomí, krvácel z rány na obličeji a na první pohled se zdálo, že byl zasažen také do hrudi. Druhý muž z jeho kulometného družstva ho považoval za mrtvého, a tak popadl jeho kulomet a pokračoval s rotou dál v postupu. Později, když se Donald pomalu probral, ocitl se úplně sám. Rozhodl se sebrat zbytky sil a dohnat své kamarády. Když je dohnal, někteří muži z jeho družstva vypadali, jako by viděli ducha. Doktor mu ošetřil zranění na hlavě a pak si ho prohlížel a hledal ránu pod velkou dírou na levé kapse bundy. Ale žádné zranění tam nebylo. Místo toho vytáhl zdravotník z roztržené kapsy Nový Zákon, který si vzal Donald do boje. Střepina z 88mm děla pronikla skrz kapsu a zachytila se ve vazbě Nového Zákona. Dva a půl centimetru dlouhý kus oceli s ostrými hranami se zastavil přímo nad první knihou Korintským, kapitola 15, verš 10, který zní: “Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval – nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.”

Donald říká: “Není pochyb, že bych byl mrtvý, pokud bych tu Bibli neměl. Tehdy jsem nebyl obzvláště nábožensky založený člověk, ale po tomto incidentu jsem věděl, že tam byl bůh se mnou. Byl jsme velmi vděčný, že jsem dostal další šanci.“

Divize postupovala dál od Koblencu směrem na Lipsko a setkávala se pouze se sporadickým odporem a Donald Morrison měl pár bližších střetů, jak se pohybovali napříč Německem. Na východ od Lipska byl odpor silnější a když dosáhli města Grimma, Donald ztratil svého pomocného střelce, který byl zasažen výbuchem německého granátu. Donald už nedostal do konce války nového parťáka, tak svou práci vykonával sám, aniž by kdy byl znovu zraněn.

Když boje skončily, divize byla přesunuta na území Československa. Donaldova rota K byla umístěna v obci Dobřany poblíž Plzně od 6. května do 7. července 1945. Jeho jednotka měla za úkol střežit několik tisíc německých zajatců. V červenci pak byla 2. pěší divize připravena vrátit se zpět do Spojených států.

Donald Morrison se vracel domů 13. července 1945. Vzpomíná, jak jeho transportní loď míjela Sochu svobody, když 20. července vplula do přístavu. Po přijetí v Camp Kilmer v New Jersey Donalda poslali do Camp McCoy ve Wisconsinu, aby byl poblíž domova. Zde mu byla rychle poskytnuta třicetidenní dovolená pro odjezd domů, plus 6 dnů navíc kvůli cestě, ještě předtím, než mu bylo oznámeno jeho další působiště v Camp Swift v Texasu. Od září 1945 do dubna 1946 působil Donald v Camp Swift a pak se vrátil do Camp McCoy, kde prošel přes vyřazovací středisko a 12. dubna 1946 byl propuštěn z armády v hodnosti desátník. Vrátil se zpět k rodině na farmu nedaleko Darienu ve Wisconsinu.

Převzato z: http://www.purpleheartaustin.org/Patriots.htm
Přeložil: Tomáš Hataj