Tisíce lidí v plzeňských ulicích denně procházejí okolo desítek pamětních desek. Jen málokdo o ně zavadí pohledem, jen málokdo zná jejich význam. U některých se konají pravidelné i nepravidelné vzpomínkové akce, u většiny však ne. Nemálo z nich připomíná oběti nacistické okupace. Jedná se o popravené odbojáře, umučené vězně z koncentračních táborů, oběti náletů i oběti neprávem opomíjeného Plzeňského povstání. A právě ty v rámci projektu PLZEŇ 1945 se snažíme připomenout (nejen) během Slavností svobody. 

Plzeňské povstání vypuklo živelně ráno 5. května 1945. Spontánní akce Plzeňanů přiměla k okamžitému jednání také plzeňský Revoluční Národní výbor, který plánoval začátek povstání o dva dny později. Po ničení německých nápisů a zapálení propagandistické tabule na náměstí Republiky došlo během demonstrace proti okupantům na první výstřely a první padlé. Malé skupiny německých vojáků však byly odzbrojovány a zajímány. Počet zajatých německých vojáků se postupně zvyšoval i díky tomu, že se již nechtěli účastnit dalších bojů prohrané války. I přes nedostatečné vybavení, se Plzeňanům podařilo obsadit strategické objekty. Revoluční Národní výbor zabral pro své potřeby městskou radnici, odbojáři z řad poštovních zaměstnanců obsadili hlavní poštu, železničáři se zmocnili nádraží, dělníci převzali moc nad Škodovými závody, a policisté zajistili své stanice a také objekt německé vojenské vysílací stanice „Na Obcizně“, odkud se pak poprvé ozvala legendární slova: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!“. Ale napětí ve městě se stupňovalo. Povstalci na jednání s velitelem německé posádky v Plzni mlžili a lhali o síle svých oddílů i o spojení s Američany. Plzeňané hráli o čas. Kasárna ve městě byla přitom plná nervózních německých vojáků. Během dne i noci docházelo, i přes uzavřené příměří, k dílčím bojovým akcím. Až s příchodem americké armády ráno 6. května 1945 bylo dosaženo cíle. Plzeňané pak pomáhali Američanům jako jejich průvodci a společnými silami zlikvidovali poslední hnízda odporu fanatických německých vojáků i civilistů. Své poděkování za pomoc vyjadřovali američtí vojáci Plzeňanům již hned po osvobození, a vyjadřují stále.

Členové plzeňské jednoty Československé obce legionářské, která je významným partnerem projektu PLZEŇ 1945, položí u pamětních desek připomínajících oběti Plzeňského povstání květiny a svíce. Vždy jednu růži a jednu svíci za jednoho padlého. Cílem akce je upozornit na opomíjené tiché památníky dramatických chvil konce nacistické okupace v Plzni, a především, aby se nezapomnělo na podíl plzeňského odboje při osvobození města.

Položení květin a svící proběhne bez oficialit v podvečer 5. května 2016 na různých místech Plzně. Akce je založena na dobrovolnosti – veřejnost má možnost se do této vzpomínkové akce zapojit a k položeným kyticím a svíčkám připojit své.